
Na papíře to byla bohatá, pokroková říše – ve skutečnosti ale Předlitavsko přetékalo vnitřními spory. Češi a Němci se v devadesátkách už nespokojili s hádkami v parlamentech – v Praze létaly pěsti, ve Vídni zaznívaly pangermánské výkřiky a Brno se měnilo v bitevní pole symbolů. Do toho císař František Josef rozdával na narozeniny víno a chleba, zatímco studenti ničili sochy. Rodinná dramata s Františkem Ferdinandem, smrt Rudolfa i atentát na Sisi mu na klidu taky nepřidaly. Jaký to musel být pocit – být císařem a zároveň jediným, koho už z těch všech hádek bolela hlava?